Little Shoes nevzniklo jako promyšlený projekt s business plánem a očekávanými ekonomickými výsledky. Zní to možná trochu jako klišé, ale vážně jsme hlavně chtěli obouvat lépe děti a pomáhat ostatním. Nejprve druhým maminkám najít vhodnou obuv pro jejich děti, později mě naplňovalo, že nabízíme práci vhodnou pro maminky s flexibilní pracovní dobou a pomáháme tím skloubit práci s rolí rodiče. Postupem času zbývají kapacity i na sponzorské dary a jiné příspěvky.
Nejsem fanynka přílišného marketingového vychloubání, kde všude jsme si zahráli na dobroděje, ale protože vás na Instagramu zajímalo, jak to máme nastavené, ráda vás pro inspiraci nechám nakouknout do zákulisí...
Naše zdroje jsou omezené a každou chvíli se někdo ozývá se žádostí o podporu, takže bohužel musíme rozhodovat, jestli pomoc potřebují více lidé z Ukrajiny, zvířata v útulku, mladí studenti, senioři, hladovějící v Africe či někdo další. A nejsou to vůbec jednoduchá rozhodnutí, ale my to máme takhle:
-
Boty pro děti – snažíme se obout zdravě i děti, které si nemůžou u nás nové boty koupit. Za poslední 2 roky jsme věnovali přes 150 párů bot do Dětského domova v Písku a Dětského centra při Thomayerově nemocnici v Praze.
-
Písecký sport – máme sport rádi aktivně i pasivně, stejně tak sportují i naše děti, proto sponzorujeme místní kluby. Logo na rukávu dresů házené nám příliš nových tváří na prodejnu nepřiláká, ale sportovní oddíly určitě přispějí k utužení dnešní mládeže.
-
Vzdělávání dětí – vítěznou cenu ze soutěže podnikatel roku v podobě projektoru jsme věnovali místní základní škole, kde projektor využijí častěji než my doma nebo v práci.
-
Veselé třídy – má kamarádka založila nadaci Bongo, která realizuje v Malawi projekt Veselé třídy. Spočívá ve vymalování zdí tříd tamních základních škol, aby bylo prostředí podnětnější, výuka názornější a napomohlo se celkovému zvýšení gramotnosti v chudé zemi. Jednou takovou třídou, na jejíž výmalbu jsme přispěli, projdou tisíce žáků, kteří mají šanci se vzdělávat v přijatelnějších podmínkách.
-
Ukrajina – byla a bohužel stále ještě je velké téma, u kterého bereme materiální podporu za absolutní samozřejmost.
Jak vidíte, z nepřeberných možností se snažíme preferovat oblasti, ke kterým máme my osobně nějak blízko a doufáme, že jinde zase pomůžou jiní. Občas někomu lokálnímu přispějeme na maturitní ples, jindy podpoříme sportovní akci jako Pivoňův běh, ale rozhodně to nevnímám jako povinnost, spíše nastavený přístup, že když už máme tu možnost, měli bychom myslet na ostatní.