Přirozený vývoj chodidla od A do Z

Jak podpořit zdravý vývoj nohy od prvních měsíců až do dospělosti? Přehled odborných doporučení jsme pro vás nachystali ve spolupráci s fyzioterapeutkou Romanou Cihlářovou.

Ve zkratce
  • Začínající chodce nechte co nejdéle naboso. Pro zvládnutí prvních krůčků nepomáhá ani chodítko ani tahání za ruce – dítě se má rozejít úplně samostatně.
  • První skutečné boty až po pár měsících samostatné chůze. S nadměrkem 6–8 mm u prvních bot a 10–12 mm u aktivních chodců, v patě a přes nárt pevné.
  • Do 6–8 let udržte dítě co nejvíce barefoot. V tomto věku osifikují kosti a vznikají těžko měnitelné pohybové vzorce.

Podle Romany Cihlářové se vyplatí začínající chodce nechat ťapat co nejdéle zcela naboso. První botičky doporučuje dostatečně prostorné pro zdravý vývoj prstů a dobře padnoucí v kotníku, aby na noze neplandaly. Pro teenagery navrhuje kompromis, aby obuví nevybočovali z kolektivu, ale zároveň neztratili zdravé pohybové návyky z dětství. A dospělým se zdravotními problémy, když už musí třeba nosit ortopedické vložky, tak spíše v barefoot botách než v obyčejných. Za prospěšné považuje pravidelné cvičení a masáže chodidla.

Vývojová fáze Co dítě zpravidla potřebuje Jaká obuv Co sledovat
Lezení a stavění Volný pohyb a vnímání povrchu Doma naboso, venku ochranné capáčky Symetrii pohybu a používání obou končetin
První samostatné kroky Maximum volnosti Doma naboso, venku lehká flexibilní obuv Bolest, výraznou asymetrii nebo kulhání
Jistá chůze Botu podle délky, šířky a tvaru nohy Prostorná špička, ohebná podrážka Velikost pravidelně kontrolovat
Předškolní věk Pestrý pohyb a různé povrchy Obuv podle aktivity a počasí Bolest, únavu, výrazné postavení kotníků
Školní věk Pohyb, správnou velikost a vhodný model Boty podle chodidla i aktivity Nerovnoměrné opotřebení a obtíže při sportu

První krůčky

Když vaše miminko začíná lézt, měli byste ho nechat naboso. Nebojte se chladu, studená nožička ještě neznamená zimu. Pokud nemáte podlahu jako led, postačí kontrolovat barvu pokožky a prokrvení nožky.

Dětské chodidlo potřebuje vnímat nejen materiál a strukturu povrchu, ale i jeho teplotu, což napomáhá uchování vjemů. V úzké ponožce nebo i v capáčcích ztrácí noha přímé podněty od okolí. Také nepozorujete svět přes závoj nebo nechodíte s šátkem přes oči, takže pryč s nežádoucím omezením!

Pokud se vám zdá, že fáze lezení trvá dlouho, nepanikařte, pro posílení zad a psychomotorický vývoj dítěte je to jedině dobře. Hlavně nekupujte chodítko ani miminko netahejte za ruce! Chodítko = škodítko, ani opory typu dětský kočárek nejsou ideální. Jen ať se dítě přirozeně zvedá u nábytku a pak rozejde do prostoru úplně samostatně, není kam spěchat.

První krůčky

První botičky

Boty nám slouží především jako ochrana před poraněním a prochladnutím, rozhodně nesmí nohu omezovat ve vývoji a funkčnosti, natož způsobit deformity. Kde prochladnutí a poranění nehrozí, tam se vyplatí v maximální možné míře chodit naboso. Pořízení prvních skutečných bot je ideální směřovat po pár měsících samostatné chůze, do té doby vydržte u capáčků.

Při výběru botiček se soustřeďte na délku a šířku. Noha při dopadu expanduje, a proto děti i dospělí potřebují v botě nadměrek (volný prostor ve špičce). U dětí nechávejte nadměrek větší (u prvních bot 6–8 mm, u aktivních chodců 10–12 mm), abyste získali také prostor pro růst nohy.

V šířce výraznou rezervu nepotřebujeme. Když se bota pouze dotýká měkkých tkání, k deformaci chodidla nedochází. Rozhodně však obuv nesmí měnit pozici nohy ani způsobovat otlaky. V patě a přes nárt by měla bota sedět pevně, noha v ní nesmí kloktat.

Pokud má dítě tendence k valgozitě (vbočení) kotníčků, je potřeba řešit mít botu v patě co nejpevnější a vybírat modely s opatkem. I to ovšem stačí až ve věku od dvou let, první krůčky nechat skutečně s minimálním omezením.

Předškoláci a školáci

Mezi 6–8 rokem osifikují kosti a vznikají těžko měnitelné pohybové vzorce. Proto je potřeba do tohoto věku udržet dítě co nejvíce barefoot. Později již deformity vznikají pomaleji a jsou snáze vratné.

Co se týče stylu a typu obuvi, nabízí barefoot zcela adekvátní sortiment ke klasické obuvi. Vybírejte tedy nejen podle tvaru chodidla, aby boty co nejlépe seděly, ale také podle použití bot, případně vzhledu. 

Černé boty

Boty pro teenagery

Předchozí odstavec neznamená, že teenageři můžou bosé boty opustit a přejít na konvenční obuv. Naopak, měli byste se zaměřit na psychologickou stránku obouvání. Dospívající chtějí vypadat dobře v kolektivu vrstevníků a nosit obuv, která se jim bude líbit.

Než byste je nutili do bot s extra širokou špičkou, najděte kompromis v podobě lehce užších barefootů, které na první pohled nerozeznáte od běžných tenisek. Raději měkké a pohodlné boty, než ty konfekční s podpatkem či špatným tvarem špičky. Ostatně ani samotní teenageři, vychovaní na pohodlí bosobot, nebudou z přechodu do tvrdých a úzkých bot příliš nadšení.

U teenagerů už nemusíme hledat dokonale padnoucí botu. Ideální shoda všech parametrů je samozřejmě výhodou, ale v dospívání může dávat smysl i rozumný kompromis. Důležité je, aby bota netlačila, měla dostatečnou vnitřní délku a zachovala základní barefootové vlastnosti, které chodidlo zbytečně neomezují.

Pokud si tedy teenager vybere model, který neodpovídá jeho chodidlu dokonale v každém detailu, ale cítí se v něm pohodlně, líbí se mu a vyhovuje plánovanému použití, není nutné ho od něj odrazovat. Lepší je dobře zvolená barefoot bota, kterou bude skutečně rád nosit, než teoreticky dokonale padnoucí model, který zůstane v botníku.

Merrell boty

Boty pro dospělé

S obdobnou filozofií byste měli přistupovat i sami k sobě. Někteří dospělí měli to štěstí, že mohli v dětství běhat naboso, takže si vypěstovali zdravé základy. Nošení běžných bot se ovšem od té doby na stavu jejich chodidel do určité míry podepsalo.

Zdravá a správně zatížená noha nemá otlaky, které obvykle pochází z podpatku či zvýšené špičky, ani propadlou klenbu vlivem úzké boty. U deformit chodidla stále platí, že možná nevypadají hezky, ale pokud noha dobře funguje a prokrvuje se, nemusí ani například vbočený palec působit výraznou bolest.

Pokud ovšem noha aktivně nefunguje, sebemenší odchylka může znamenat utrpení. Ortopedické vložky možná pomohou ulevit, nicméně i ty se vám budou daleko lépe nosit ve funkčních barefoot botách, než byste je vmáčkli do běžných tenisek či polobotek.

Černé boty Camper

Regenerační pomůcky

Ne vždy se lze mačkání prstů v botě vyhnout. Na slavnostní příležitosti možná ještě nějakou stylovou barefoot obuv seženete, ovšem brusle, tretry, kopačky, lezecké boty, cyklistické nášlapy a další speciální boty vašim prstům prostor nedopřejí. V takovou chvíli je zásadní, abyste po vyzutí kompenzovali zátěž vhodným cvičením a pomůckami.

Funkci nohy podporuje zejména roztahování prstů a stimulace plosek. Adjustační ponožky s oddělovači či silikonové korektory vytvoří mezi prsty prostor, čímž zajistí jejich správné postavení. Senzomotorické koberce napodobující přírodní terén, dřevěné terapeutické desky s výčnělky či masážní míčky zase stimulují nervová zakončení v chodidlu, a tím ho i náležitě prokrvují.

Stimulace nohy

Obecně platí pravidlo, abyste co nejvíce chodili úplně naboso. Pokud to roční období a povrch dovolují, tak i venku, kde skrze členitý terén bosá noha přirozeně trénuje a získává množství rozličných impulsů.

Ve zbytku případů, a to i do města, plného různých povrchů a nerovností, nazujte barefoot boty. Ať dětské, dámské či pánské, vyplatí se preferovat přirozený rozvoj nohy před nošením značkové módní obuvi, která naše zdravotní potřeby trestuhodně opomíjí.

Časté dotazy ohledně vývoje chodidla

Co barefoot a křivé nohy?

Do dvou let je u dětí normální, že mohou mít nohy mírně do X nebo O, vše se přirozeně srovná i bez vnější pomoci. Pokud by vbočení kotníků u starších dětí pokračovalo, řešte s fyzioterapeuty možnosti podpory chodidla opatkem.

Kdy navštívit odborníka?

Na odbornou konzultaci u fyzioterapeuta nebo podiatra se objednejte, pokud si dítě dlouhodobě stěžuje na bolest nohou. Navenek to poznáte i z kulhání při chůzi, ze změn barvy kůže nebo z otékání končetin.

Co škodí vývoji chodidla?

Z častých nešvarů zmíníme zejména omezování pohybu – těsnými ponožkami, dupačkami, nevhodnou obuví. Dále se vyvarujte všech pomůcek, jako jsou chodítka, hopsadla či visací sedátka. Nezapomínejte ani na pravidelnou péči o nehty, které se snadno třepí a lámou, takže je včas zastřihávejte.

Jak dítěti pomoci ve vývoji chodidla?

Rozhodně nijak aktivně. Tahání za ruce, podpírání při chůzi nebo předčasné stavění dětem více ubližuje, než pomáhá. Nejlépe mu pomůžete tím, že ho necháte naboso, aby mohlo v raném dětství objevovat své končetiny a následně se samo přirozeným tempem učit první krůčky. Rozvoji klenby napomáhá i členité prostředí, například v létě nechat dítě chodit bosé po zahradě.